Impregnace obuvi

Přes masivní nasazení moderních materiálů do výroby obuvi se při její výrobě pořád stále bez přírodní kůže neobejdeme. To obzvláště platí v segmentu obuvi turistické. Kůže ovšem, jako každý přírodní materiál, vyžaduje pro udržení funkčnosti alespoň základní údržbu, jinak rychle ztrácí své přednosti.

Dnes již není problém zakoupit impregnaci na obuv od renomovaných i méně renomovaných výrobců. Na pultech nalezneme impregnace ve sprejích, tubách, či kelímcích. Používáte-li pouze samotnou impregnaci bez regeneračních složek (většina těch ve spreji), mohou vaše drahé boty vzít velmi záhy za své, kůže postupně zkřehne, sníží se její mechanická odolnost a postupně popraská v ohybech. Dobrá impregnace musí kromě ochrany před pronikáním vody do usně zároveň tuto i regenerovat, obnovit její pružnost. Není ale ani problém vyrobit si kvalitní impregnaci doma z běžně dostupných surovin a výsledek si v ničem nezadá s továrním výrobkem.

	V první řadě potřebujete včelí vosk, nejlépe čištěný ve formě lisovaných plátů pro výrobu mezistěn do úlů. Pokud máte mezi včelaři známého, jistě vám nedá práci z něj vymámit něco takových zlomků. Pokud známého ani obchod s potřebami pro včelaře po ruce nemáte, tak někde na tržišti či v obchůdku s dárky koupíte svíčku sbalenou z takových plátků. V každém případě se ale musí jednat o včelí vosk, ten si totiž stále udržuje pružnost. Vosk syntetický používaný pro výrobu běžných svíček je vám k ničemu. Po ztuhnutí zcela ztrácí pružnost a z kůže se vám velmi rychle vydrolí o obnově pružnosti kůže ani nemluvím, žádná se konat nebude. Uzavíratelnou skleničku naplníte asi do polovic technickým benzínem a postupně v něm začnete rozpouštět zlomky vosku.
	Postup je jednoduchý, vhodíte do skleničky kousky vosku, zavřete a protřepáváte jak v šejkru. Proces probíhá poměrně rychle. Po rozpuštění první dávky zkontrolujete konzistenci roztoku.
	Vše bude pravděpodobně třeba zopakovat, až se dopracujete k tekutině sirupovité konzistence. Pokud se vám povede vyrobit něco o hustotě želé (jako se to povedlo mně při focení pro tento článek), tak roztok zředíte přilitím benzínu.
	Kůži je potřeba doplnit i o přírodní tuky a k tomuto účelu je jeden z nejlepších lanolín vyráběný extrakcí z ovčí vlny. Nevím nakolik je k dostání v nějaké čisté formě ale pro nás dostačuje jeho obsah v léty prověřené Induloně. Zde ovšem musíte zkorigovat množství přidaného lanolínu podle obuvi, kterou budete ošetřovat. Lanolín sice výborně impregnuje, ale změkčuje až příliš!!! Chystáte-li se na boty s tenkou nubukovou kůži, přidáte pouze cca 2 cm dlouhý proužek vymáčknutý z tuby. Pokud ale budete ošetřovat těžkou obuv typu „kanad“ nebo obuv, která vám již ztvrdla, můžete klidně přitlačit.
	Nyní máte k dispozici impregnaci o konzistenci velmi řídkého pudinku nestékající ze štětce, kterým ji budete nanášet na obuv.
	Než začnete s aplikací přípravku, musíte obuv připravit. Vytáhnete šněrovadla a tvrdším kartáčem zbavíte povrch kůže nejhorších nečistot.
	Nezapomeňte ani na vyčištění vzorku podrážek. Zbytků nečistot se zbavíte za pomoci vlhkého hadru.
	Boty jsou nyní připraveny a po případném dosušení po čištění můžete začít nanášet impregnaci.
	Nejprve svou pozornost věnujte švům, spojení podrážky se svrškem a prostoru okolo jazyka boty. Posléze již rovnoměrně natřete celou koženou část boty. Podrážky nenatíráte.
	Po zaschnutí nátěru je potřeba vosk zapravit pomocí tepla do hlubších vrstev kůže. Na pomoc si vezměte elektrickou opalovací pistoli zapnutou na nejnižší výkon a z dostatečné vzdálenost opatrně botu prohříváte. Na fotografii vpravo vidíte, že lze použít i fén na vlasy, ale trvá to déle. Vosk se začne teplem rozpouštět, bota se začne lesknout a vosk při dalším nahřívání začne vsákat do kůže. Ještě jednou opakuji, že boty ohříváte ale neopékáte!!!
	Na levé fotografii vidíte matná místa, zde se již vosk zapravil do hloubky. Je-li již na většině povrchu kůže vosk vsáklý, můžete s prohříváním končit. Pokud se jedná o průběžnou údržbu, můžete s nanášením vosku skončit, jestli se chystáte na nějakou hodně náročnou tůru, nebo ji máte za sebou, je potřeba proces nanášení a prohřívání ještě jednou až dvakrát zopakovat. Protože včelí vosk na vzduchu poměrně rychle oxiduje a na omak zůstává stále lehce „lepkavý“, je dobré ho překrýt nějakým standardním krémem na boty. Nejedná se o lepkavost v plném slova smyslu, pouze při dotyku vzbuzuje tento pocit. Podle mých zkušeností je lepší použít krém v tubě obsahující silikon než klasické vojenské leštidlo. Kupodivu silikonové krémy z tuby i na vosku dobře zatuhnou a jdou výborně vyleštit, vojenské leštidlo již tak dobře doleštit nejde.
	Postup je naprosto běžný, boty nakrémujete. Pečlivě se opět věnujete spojům a po dostatečném zaschnutí vyleštíte jemným kartáčem.
	Na závěr malým!!! množstvím Indulony naneseným na prsty ošetříte koženou výstelku bot.
	Vrátíte šněrovadla na své místo a obuv je připravena k plnému nasazení.